Nová povídka :D

19. září 2015 v 15:29 | Annie |  My a naše kecy xD
Takže ahojte všichni :)
Přišla jsem na nápad, že začnu psát novou povídku (ještě nevím předsně název), ale tentokrát to bude spíš smunější povídka, protože tomu chci dát smutný konec (i když nevím jestli to zvládnu)
No uvidíme :D buď ten konec bude smutný, veselý, nebo nijaký :D
Každopádně doufám, že se vám bude líbit a budu ji psát na střídačku s tou
povídkou co píšu teď :)
 

Sutoroberī shōjo to tainō - 4.díl

Ráno mě vzbudil budík. Sakra. Nová škola. Oblékla jsem si uniformu a vzala si věci. Daiki ještě spal. Vzala jsem si něco na jídlo a Yasuo asi taky ještě spal. Napsala jsem vzkaz, že jsem už šla do školy. Když jsem otevřela dveře stál tam Kaoru. Jen se usmál. Vyšla jsem před branku.
"Ahoj." uzmála jsem se.
"Ahoj. Dlouho jsme se neviděli." zasmál se.
"Jo to jo." taky jsem se zasmála.
"Jestli chceš představím tě jedné kamarádce. Jo a taky si dej pozor na Daichiho Sasaki. Je to druhák a nabaluje roztomilý holky z prváku.
"jo děkuji."usmála jsem se.
"Sluší ti ta uniforma. Víc než prej "nejhezčí" holce ze školy. Vypadáš v ní roztomile." řekl a začervenal se. A já popravdě taky.
  • Ve třídě
"Tak kvůli nějakým událostem nemohla přijít včera, tak přišla až dnes." řekla učitelka a třída zpozorněla."Aizawa-san, můžeš sem přijít." usmála se a já šla.
"J-Jsem Mayu Aizawa. Těší me." vykoktala jsem a učitelak mě poslala do zadu k oknu.
"Co se jí tsalo, že má monokl?"
"No a, že je tak pobitá?
!A je vážně malá." začali si mezi sebou šeptat a mě to trochu znervóznělo.
"Tak třído Ticho!"
Kaoru se na mě otočil a usmál se. Úsměv jsem mu oplatila.
Dívala jsem se po třídě a pohled se mi zastavil na červeno-hnědo vlasé dívce s krátkými vlasy po ramena. Připomíná mu moji nejlepší kamarádku z dětsví Yui. A ta bledá pleť. Zazvonila na přestávku a Kaoru na mě ukázal hlavou ať jdu za ním.
Šla jsem a zaatavil se u té dívky, která hned vstala.
"Ahoj jsem Yui Iki." usmála se. Je to ona.
"Já jsem Mayu Aizawa. Pamatuješ si mě?" zeptala jsem se opatrně a s nadějí v očích.
"Mayu...Mayu...Ai!!!" vykřikla šťastně a objala mě. Po chvíli se odtáhla a řekla: "Ale víš, že nic už nebude jako dřív. Ty a já. To už dávno skončilo. Začala jsem nový život. Mám novou nejlepší kamarádku. Ale kamarádky můžeme být i nadále." usmála se. V něčem jsem to cítila stejně, tak jsem přikývla a usmála se. Zazvonilo na hodinu, tak jsem si šla sednou.
To třídy vešla učitelka a dívala se na hodiny a začala odříkavat deset sekund.
"10...9...8...7...6...5...4...3...2...1..." a hned co dořekla jedna tak to třídy vešel černovlasý kluk a chtěl si jít sednout jenže učitelka ho zarazila. "Pozdě jako vždy. A tentokrát bez omluvy Kyoyo! A navíc když víš, že má přijít nová studentka. Sedni si a dnes si po škole!"
Šel si sednout a střelil po mě hnusným pohledem a sedl si za mě. Tak to bude ještě zajámavý.
  • Po škole
Kaoru mi řekl, že na mě počká venku a já jsem si šla ještě promluvit s Yui.
"Ahoj Mayu." řekla namyšleně. "Samozřejmě, že nevíš jak moc jsem se změnila. Stala se ze mě pěkná mrcha. A teď to udělám peklo ze života. Hodně dlouho miluju Kaorua, ale pak poznal tebe a všechno šlo doháje. Takže mi vrátíš Kaorua a my na to zapomeneme. A když mi ho nevrátíš připrav se na nějhorší Jahůdko."
"Ale já s ním nic nemám!" zakřičela jsem na ni.
"Ale máš." udělala jsem na ni nechápavý obličej a jen se zasmála(falešně) a pokračovala."Bavíš se s ním. Má tě rád. Udělal by pro tebe cokoliv. Přestaň se s ním bavit a já tě nechám na pokoji." usmála se a odešla.
Radši budu prožívat peklo než opustit Kaorua. No nic jdu rychle za ním ať nečeká ještě dýl.
Když jsem k němu přišla tak jsem se usmála, ale jaksi se to nepovedlo, tak jsem udělala nějakej divnej obličej.
"Děje se něco?" zeptal se ustaraně. Mám mu to říct. Nebo ne. Vybrala jsem si tu první možnost a všechno jsem mu řekla.
Byl jen zaraženej a přemýšlel co říct nakonec začal:"Já tě neopustím ať se stane cokoliv.Od té doby co se uzdravila je jiná. Ale ať se stane cokoliv. Mayu prosím dejme si slib, že budem vždy spolu a nezamilujeme se do sebe."
"Už si do mě zamilovaný. Ale slibuju." usmála jsem se. V tu dobu co jsem řekla první větu, tak celej zrudl. Stoupla jsem si na špičky a objala ho. Po chvilce mi dal taky ruky kolem pasu a trošku mě zvedl výš. Chvíli jsme tam tak stáli. Teda on stál. Já skoro.
"Slibme si, že nikdy neublížíme jeden druhému, a že tu pro sebe budeme ať se stane cokoliv Kaoru." řekla jsem šeptem.
"Slibuju. Nedokázal bych tě nějak zranit a ani opustit." usmál se.
"Můžu se tě zeptat na něco?" pokývl hlavou abych pokračovala a celou dobu se díval na mě. "Kdo je ten kluk co přišel pozdě a sedí za mnou?"
"Delikvent Kyoya Mabuchi." řekl strašidelně skoro bezcitně až jsem trochu ucukla.
Delikvent? Nevypadal tak. A proč to Kaoru řekl tak bezcitně? Za dnešek mám plno otázek na, které nedokážu odpovědět. Tohle bude vážně zajímavé.)

Tak doufám, že se vám tenhle díl líbil :)
Konečně po dlouhé době jsem ho dopsala :D

Ask

12. září 2015 v 15:20 | Annie |  My a naše kecy xD
Ahojky omluvám se, že dlouho nic nebylo, ale škola :D znáte to.
A taky se poslední dobou furt hádám se svým klukem...
No nic napadlo mě, že kdybyste ohledně mě měli nějaké otázky tak se ptejte Zde :)
Mám totiž ráda když někomu odpovídám :DDD
Další díl "Jahodové dívky a Delikventa" nevím kdy bude, protože mě jaksi nic nenapadá. Ale doufám, že ho brzy vydám :)
To by bylo prozatím vše, tak zatím :)
 


Sutoroberī shōjo to tainō - 3.díl

Táákže ahoj :D omluvám se, že jsem tu tak dlouho nebyla, ale byla jsem líná ten 3.díl opsat sem :D
Teď ho tady konečně máte :) doufám, že se bude líbit :)
Zrychlila jsem krok a potom začala běžet. Najednou jsem do někoho narazila a spadla na zadek. Někdo mě chytl za ruku a vytáhl nahoru a zakryl mi druhou rukou ústa. Až jsem se trošku zklidnila, tak tu ruku oddělal a já začala prosit ať mě nechají.
"Proč by jsme měli když se nám to líbí?" zasmál se. Ne! Nechci aby se to stalo znova. Začala jsem řvát o pomoc, ale asi to nebyl dobrej nápad, protože mě zhodili na zem a začali mě mlátit. Jen jsem si kryla hlavu a brečela. Najednou přestali a já zvedla hlavu a stál tam blonďák s brýlema. Oni radši utekli a ten kluk mi podal ruku.
"Jsi v pořádku? Mimochodem jsem Kaoru Shisano." usmál se. Má oranžový oči, a takovej ten pohled, který u vás vyvolá, že se cítíte v bezpečí.
"A-Ano jsem. Děkuji. Jsem Mayu Aizawa. A vážně děkuji." pokusila jsem se o úsměv.
"Kde bydlíš? Doprovodím tě domů."
"Kousek. A děkuji."
"Odkud jsi? Ještě jsem tě tu neviděl.
"Přistěhovala jsem se nedávno. Měla jsem jít sem do školy už dnes, ale kvůli včerejším událostem jsme to nechali na zítřek."
"Ty jsi ta nová studentka co má přijít? řekl vážně překvapeně. "Myslel jsem, že jsi mladší."
"Kvůli mé výšce co?" zasmála jsem se a on taky.
Došli jsme ke mě a já poděkovala ze doprovod.
"Jo a Aizawa-san!"
"Říkej mi Mayu." přerušila jsem ho.
"Mayu...-chan. Je s tebou vážně sranda. Dlouho jsem se takhle nezasmál, díky." usmál se.
"Jo...Zatím ahoj."
Otevřela jsem dveře a vyzula se. Jsou tady boty, který jsem nikdy neviděla. Přišel sem brácha a vzal tašky s nákupem a řekl:"V obýváku máš přkvapení."a pak se usmál
Šla jsem do obýváku a stál tam Daiki. Rozběhla jsem se a silně ho objala kolem krku a brečela radostí. Jen mě hladil a šeptal"Jsem tu. Neboj. Už o mě nepřijdeš. Už je to dobrý."
Uklidnila jsem se a odtáhla.
"Chyběl jsi mi." usmála jsem se.
"Ty mě taky Nee-chan."
"Vyrostl jsi. A o hodně. Už jsi se konečně dočkal toho dne kdy seš vyšší než já."zasmála jsem se. Úplně jsem zapomněla na to, že mě před chvílí někdy zmlátil. Do té doby než se Daiki zeptal co se mi stalo.
"Co se ti stalo?" zeptal se s ustaraným výrazem a přeje mi po oku kde se mi dělal monokl a napuchovalo to.
"Když jsem šla z obchodu, tak jacísi tři chlapi mě zmlátili. Kdyby tam nebyl Kaoru, tak jsem dopadla hůř. S Kaorem jsem se seznámila po tom co mi pomohl.
"A jsi v pohodě?"
"Jo jsem Daiki. Nemusíš se o mě bát." usmála jsem se na něho.

možná to je kratší než předešlí díly, ale nebyly nápady :D tak já se s tímhle s vámi zatím loučím a během týdne možná, ale jen možná přidám další díl :) tak zatím :D

Episode one

11. srpna 2015 v 13:09 | *Luna* |  Uragiri wa Boku no namae o Shitteru
Malý, "blonďatý" chlapec jménem Yuki otevřel svoje očka a zahleděl se na svojí ruku která byla naežená ke stropu,zase ten sen,pořád dokola,co to známená ? řekl si pro sebe když se zvedal ze svojí postýlky, zamířil si to rovnou do koupelny.

"Dobré ráno" pozdravil slušně Yuki jednu vychovatelku. Yuki neměl rodiče, vyrůstal v sirotčinci.

"Dobré Yuki-kun,jak ses vyspal?" zeptala se a usmála

"Ale ano fajn jak vy ?" úsměv jí vrátil

"Ale ano dobře, po dlouhé době,jsem se vyspala dobře,a Yuki-kun, kdyby jsi hledal holky tak jsou z Lunou venku a ona jim tam plete věněčky do vlasů je velmi hodná,říkala, že by nám tady pomohla"
Prohlásila vychovatelka

"Dobře,děkuju za informaci" Luna? zajímavé jméo, jmenuje se jako měsíc.mumlal si.

Z pohledu Luny
"Luno?"

"Copak Melody?" usmála jsem se na ní když mě oslovila

"Zůstaneš tady snámy, jako Yuki?"

"To vážně nevím Melody,nikdy nevíš co se stane ale budu se snažit"
tentokrát jsem se neusmála protože neví kdo jsem nikdo neví kdo jsem.. Věděl to můj bratr..kterej umřel.. mohl za to Reiga, chci pomstít svého bratra já, jsem ho nezachránila byla to moje chyba že zemřel,musel trpět,teďka mi po něm zbyl jen druhý křížek zlaté barvy,měl jí hodně rád,myslela jsem si že mi po něm zůstaně i kosa ale zmizel i sní. Nemohla jsem, nic dělat jen jsem tam stála jak tm umírá! potom jsem si uvědomila co se stalo...

"Ehm,Ahoj" z mojich myšlenek mě probudil ten Yuki ano ten znala jsem tu dívku..znám všechny z Giou skupiny,on tam bude brzo taky patřit..musím jim nějak pomoct ale nejdřív bych se měla stavit za šéfem té skupiny

"Oh,Ahoj" usmála jsem se tentokrát

"Promiň jestli jsem tě vyrušil"

"Ne, nevyrušil, Jsem Luna" Podala jsem mu ruku

"Já Yuki"

Z pohledu Yukiho:

"Já Yuki" stiskl jsem jí opětoval..až pak se něco stalo pomořl jsem se jako kdybych snil
viděl jsem její minulost
Umřel jí bratr přimí před jejíma očima,toho kdo ho zabil jsem neviděl do tváře..běžela k němu brečela řekl jí poslední slova

"Budu v tomhle křížku navždy z tebou, bude ti dodávat sílu.." potom zemřel..ten zlatý křížek co má na hrudi

"Yuki!!!" zařvala na mě Luna

"C-cože?..promiň.." omluvil jsme se jí

"Viděl jsi to že ?.mou minulost co se stalo..viděl jsi divný věci, meče, kouzla,zbraně a kříže..taky máš moc.." řekla mi najednou a já tomu nemohl uvěřit..já mám moc ? nikdy jsem na to nevěřil že kouzla prostě existujou..říkala to tak pravě a ani jednou se neusmála když mi to říkala

"Jakou mám?" zeptal jsem se tak trošku vyděšeně nadechovala se až najednou

"Luno!" zakříčel muž z dlouhýmy vlasy
a za ním stála dívka z růžovýmy vlasy, potom kluk z modrýmy vlasy..připadaly mi jak bonbonci ale potom jsem se zahleděl na muže který měl dokonalý oči a Havraní vlasy,byl vysoký, zahleděl jsem se na něho, nemohl jsem od něho zpustit oči

"Takashiro-San" odpověděla Luna

"Neříkej mi že jsi mu to chtěla říct, není na to ještě připraven, chtěly jsme ho na to připravit aby se tady seznámil s Touko a Tsukumo ale jak vidím tak jsi mu to chtěla vykecat." přísně se na ní podíval

"Není to její chyba" řekl jsem, všichni se na mě koukly

"Viděl jsem její minulost,a já si říkal jako co ?, nevím co by jste dělaly jiného než se ptaly co to ksakru bylo." klidně jsem prohlásil jak kdyby nic jenže ve vnitř mě to všechno zužovalo že jsem snad nějaka zrůda nebo co, v tu chvíli když jsem viděl její minulost a nebo co se stalo, jsem se cítil jak kdybych jí chtěl ochránit ale..nejdřív se musím seznámit stím co jsou všichni zač..

Pokračování příště!

Zajímavé zakončení :D a celkem jsem nevěděla co napsat ale zrodilo se tohle! já myslím že na 1 episodu celkom dobrý :D teda mě se to líbí :D sice to není zase tak zajímavé ale jak potká Reigu (skloňováníXD) tak to bude o mnohem zajímavější v tomhle dílu jste se zatím setkaly stím že se Yuki chtěl dozvědět že ma nějakou moc myslím si že jeho pocity jsou takové že ho nečeká sice tak moc hezkýho když tu bude plných bojů a tak :D a z dalšíma postavama se seznámite v dalším dílu nebojte a bude i delší než tenhle :D Kdyžtak ohodnoťte a pišt komentář sorry za chyby budu se snažit to vylepšovat :D Tak Ahoj:)):*

Nová povídka-Popis

10. srpna 2015 v 17:33 | *Luna* |  Uragiri wa Boku no namae o Shitteru
Heeej všichni! :D my jsme se dlouho neviděly! ano já vím pardon :DD ale tyhle prázky bych měla přidávat mojí novou povídku The Betrayal Knows My Name nebo Uraboku. Anime je prostě boží totálně jsme si ho zamilovala! a proto se v mojí mysli uložil příběh! a ano děj možná bude trochu stejný a nebo taky ne ale rozhodně postavy tam budou stejný a taky jich bude pár vymyšlených! (Fantasy,Napínavý (snadxD) shounen ai (jenom trochu), kouzla,zlo proti dobru,minulost,život,krev)

konec mých keců a popíšu vám trochu ten příbeh xDD (ale nechci vám toho moc prozrazovat :D)

Klučina jménem Yuki je zajímavý tím že umí vycítit pocity jiných když se jich dotkne
Dokáže číst i myšlenky, všechno ho to naprosto ovladá nedokáže se skrotit když tu moc používá,když si vyslechne nebo cítí myšlenky vyvoláto v něm Světlo Boží (něco jako taková kopula která odraží ostatní kouzla:D)
Jeho nejlepší přítel Kanata ho zradil tím že šel na stranu zla a chce zničit svět díky němu
Potká nové přítele které ho budou chránít a asi se zamiluje do muže kterého tolikráv výdal ve snech
Nikdy by si nedokázal představit že měl dvojče dívku která vypadala stejně jak on a taky se tak jmenovala
Yuki se cítí strašně když vidí svého nejlepšího přítele a taky bratra ,nechce zničit svět a svoje přátelé
Nedokáže ovládnout to co se v něm děje a ani tu dívku která vždy vyvolá tu moc kterou se bojí použít aby nakonec ten svět nezničil sám pomáhá mu dívka jménem Luna ona mu nahradila sourozence když stratil Kanata
Za každou cenu chce ochránit své přátelé ikdyby ho to mělo stát život
Jsou strašně ostražití Démoni jsou na každém rohu aby zaůtočily těžké boje mezi dobrem a zlem krev se bude prolívat dokud někdo nevhraje buď bude zničen svět a sním i dobro nebo bude zachráněn svět a zlo bude zničeno, Yuki ale nebude bojovat jen stím nedokážě se vyrovat se svou touhou po Lukovi který mu kdysi řekl jak se poznali že ho nikdy nezradí a bude sním
Musí se dívat na kruté boje aby jeho přátele které miluje nadevše ochránily jeho Světlo boží..

Informace

31. července 2015 v 22:50 | Annie |  My a naše kecy xD
Taková menší informace :) Jelikož příští týden tady nebudu, tak nic nečekejte ode mě :)
Ale jestli se ode mě chcete něco dozvědět, tak do kometářu piště klidně jakékoliv otázky a já na ně potom odpovím :)
Můžete i víc než jednu :)
Tímto se s vámi zatím loučím :) Užijte si zbytek prázdniny :)

Sutoroberī shōjo to tainō - 2.díl

31. července 2015 v 22:48 | Annie
Tak přináším vám sem nový díl :D Původně jsem ho sem chtěla dát až zítra, ale mamka má oslavu a mě by se nechtělo to opisovat :D Ale možná jestli dokončím ten 3.díl, tak ho sem hodím :D Ale nic neslibuju, ale pokusím se :)

Vzbudila jsem se a první co jsem udělala, že jsem se podívala kolik je hodin. Půl dvanácté (11:30) Sakra. Vyhrabala jsem se z postele, ale sekla se mi na ní noha, takže jsem spadla (Noha se jí zamotala v peřině xD)
"Oj! Co tu provádíš ospalče?" usmál se hřejivě Ni-chan. Chybělo mi to.
"Spadla jsem."
"Jo a přišel ti dopis. Máš ho n stole. A rychle se převleč. Za chvíli je oběd." řekl a odešel.
Vzala jsem ten dopis a otevřela ho. Od Daikiho. Jen jsem se usmála.
Ahoj Moyu-nee-chan. Dnes večer bych mšl přijet, ale nic neslibuju, protože letadlo má spoždění. Takže ještě nevím.
A je dobře, že tátu už zavřeli. Aspoň budeš mít klid a já tě zase můžu vidět.
Tak zatím Nee-chan.
Vzala jsem ze skříně růžově tílko s jahodou, zelené tepláky a šedou mikinu.
"Ni-chan! Tak mě tu máš!" přiběhla jsem po schodec dolů do kuchyně.
"Nevěděll jsem co udělat, tak jsem udělal špagety(>//Zrovna jsem je měla na oběd ten den xdd//<)
"Dobře." Zazubila jsem se
"A kdy přijede ten Daiki?"
"Možná dneska, ale že prej neví, protože letadlo má spoždění."řekla jsem jsem s jídlem v puse. Brácha zapl televizi a zrovna tam byla nějaká reportáž.
"Jak jistě víte skupina Black Wings má tuto sobotu koncert v Tokyu a my se jdeme podívat za něma do studia."řekla žena v televizi a já se začala dusit, protože v té skupině jsem a brácha o tom necí. Jsem zpěvačka a hraju na kytaru-
"To seš ty Mayu! Co tam-" nestihl to dokončit, protože tam pustili písničku kde zpívám aj já. "Od kdy?" zvážněl a otočil se na mě.
"Tak půl roku zpátky. Táta o tom nevěděl takže to bylo dobrý. Ten co zpívá se mnou je hlavní zakladatel skupiny a kdyby se mu něco stalo, tak to po něm přeberu já. Písničky většinou skládáme spolu nebo jdeme pro pomoc k ostatním dvoum členům skupiny." řekla jsem
"Aha." řekl. "A když tak přemýšlím nechceš uvařit něco na večeři ty?"
"Jestli chceš chleba tak klidně"
"CO?! Neříkej, že neumíš vařit?"
"Nope. Neumím." odpověděla jsem s plnou pusou.
"Neumíš vařit. Ale na to, že jsi holka tak jíš nějak moc ne?"
"No právě!" vykřikla jsem. Dojedla jsem a šla ten talíř hned umýt. Chjo. Co budu dnes dělat?
"Mayu-chan?" řekl se šibalským úsměvem Yasuo. "Máš pořád ráda videohry?"
"Že váháš!" zazubila jsem se.
"Chceš si se mnou zahrát?"
"Jasný!" vykřikla jsem. Brácha vybral nějakou hru a šli jsme hrát. Hráli jsme asi od jedné to tří hodin a já si pak chtěla udělat něco na jídlo, ale nic jsme neměli.
"Yasuo-Ni-chan! Půjdu nakoupit něco na jídlo" usmála jsem se a oblékla se.
  • Z pohledu Yasua
Mayu odešla nakoupit. Předpokládám, že se zpozdí, protože většinou než jde nakoupit, tak se jde podívat na dětský hřiště se dívat na děti.
Vzal jsem si notebook, najel na youtube a napsal tam Black Wings. Mají dost písniček, tak jsem si pár pustil. I nějaké rozhovory, ale Mayu na těch rozhovorech chybí. Asi kvůli tátovi.
Někdo zazvonil, tak jsem šel otevřít a stál tam kluk ze světle hnědýma vlasama, jak mám já i Mayu a zelenýma očima.
"Kdo jsi?" zeptal jsem se.
"Moje otázka. Musel jsem se splést, ale adresu, kterou mi dala Mayu-nee-chan je tenhle dům."
"Počklat. Mayu?"
"Ano moje starší sestra."
"Seš na správné adrese! Jsem totiž váš starší bratr Yasuo. Těší mě." usmál jsem se.
"Jsem Daiki. A kde je Mayu-nee-chan?" zeptal se.
"Šla nakoupit něco na jídlo. A díky, že jsise o moji... naši sestru staral, když jsi tu byl.
"Jo. Není zač. Chtěl jsem ji vzít s sebou do Ameriky, ale babička ji neměla ráda a navíc Nee-chan řekla, že radši zůstane tady s tátou.
"Chápu." usmál jsem se.
  • Z Pohledu Mayu
Vyšla jsem z domu a než jem šla nakoupit, tak jsem šla na dětský hřiště se dívat na děti. Je to pěkný když mají milující rodiče. A ještě hezčí když jsou oba. Musel ajsem se usmát. Už byl skoro večer, tak jsem šla radši nakoupit.
Stejně je to hrozný. Nikoho tu neznám. Ale možná si udělm kamarády. Vešla jsem do obchodu a už tady moc lidí nebylo. Něco jsem nakoupila a šla to zapltatit.
"Tu jsem tady ještě neviděl. Musela se přistěhovat."řekl jakejsi chlap.
"A je roztomilá." šeptl ten další.
"Pospěš si domů, ať tě nechytnou. Jsou nebezpeční."zašeptala mi ta paní. Já se jen pousmála.
Hned co jsem udělala pár kroků, tak za mnou ti chlapi vyšli. A jelikož je začátek leden, tak bývá brzo tma.

Tu je další díl :) Doufám, že se líbíl :) Omlouvám se za překlepy, ale takhle pozdě už se mi blbě píše. Takže se omlouvám za pravopisné i jakékoliv chyby (oravopis sice umím, ale večer mi to nemyslí :D)
Třetí díl teprve píšu :)

Sutoroberī shōjo to tainō - 1.díl

Tak je tu první díl Sutoroberī shōjo to tainō:) Dpufám, že se bude líbit a omluvte prvopisné chyby a překlepy. Přece jenom jsem taky člověk xD Tak a užijte si čtení :)

  • Z pohledu Mayu
Zítra jdu poprvé do nové školy. Nikdy jsem skolu neměnila, jenže kvůli tátovým dluhům jsme přišli o všechno, takže jsme se museli přestěhovat k bráchovi, kterej je momentálně v zahraničí. Někdo třískl dveřma. Ale ne! Táta je doma!
"Hej Mayu! Dones mi pivo!" zařval.
"Ale už si toho vypil dost, tak si nemyslím, že-..." nedořekla jsem to, protože mi vlepil facku, tak se to začalo stupňovat až mě znova začal mlátit. Někdo otevřel a zavřel dveře.
"Jsem doma!" zakřičel mlj starší brácha Yasuo.
"Zrovna v nejlepším se vrátí a celý to zkazí" řekl naštvaně táta.
Posbírala jsem všechny síly a běžela obejmou bráchu.
"C-Co se stalo?" řekl vyděšeně.
"T-táta!" řekl jsem v slzách.
"Zůstaň tady. Já si to s ním vyřídím."řekl naštvaně Yasuo-Ni-chan
"Tos jí dělal celouh tu dobu co byla s tebou?!" zařval.
"Jo a můj syn se odstěhoval!"
"T-Tyvůj syn?" řekl zaskočeně Yasuo.
"Podváděl jsem vaši matku a rok po narození Mayu se mi s ňou narodil syn a byli jsme spolu. Jenže pak umřela při autonehodě a já začal chlastat a dělat tohle. Zdálo se mi fér vybít si smutek a nervy na Mayu. A ten malej spratek se jí zastával a tak to schytal i on. Potom se odstěhoval k babičce do Ameriky. Chtěl vzít i Mayu, ale ta řekla, že zůstane." odpověděl táta.
"Seš hajzl." řekl brácha a vrazil mu pěstí. "Halo? Policie? Chtěl bych nahlásit..." začal mluvit brácha.
Do pár minut tu byla policie a vzali tátu do vězení. Konečně od něho budu mít klid. Děkuji Onii-chan. Až odjeli, brácha ke mě přišel a dřepl si. Byla jsem furt na stejném místě a seděla v rohu.
"Už je to v pořádku Mayu-chan. A řekneš mi něco o tom našem'bráchovi'?" zeptal se. Jen jsem se usmála a přikývla
"Táta a ona měli svatbu. Pak otěhotněla a porodila Daikiho. Brala jsem ho a beru jako vlastního. Asi o dva nebo o tři roky později. ale asi o tři měla autonehodua táta se zbláznil a začal po mě řvát a mlátit mě. Když bylo Daikimu 6 a mě 7, tak mě Daiki začal bránit a táta ho kvůli tomu taky mlátil, ale Daiki nikdy nebrečel a asi když mu bylo 9. tak si ho vzala jeho babička do Ameriky a od té doby js em ho neviděla, ale jsem s ním pořád v kontaktu. A řekl až tady nebude táta, tak se přestěhuje sem zpátky do Japonska. Takže mám v plánu ho co nejdřív kontktovat, že může přijet." usmála jsem se. Mám dvy úžasný bráchy. Co víc si přát.
"Tak takhle to je.Běž si lehnout. Já tě omluvím, že zítra nemůžeš přijít, že ti není dobře, jo?"
Přikývla jsem a šla si lehnout. Mezitím jsem napsala Daikimu.

Gomenne, že to tolik trvalo, ale byla jsem líná to z toho sešitu opsata navíc od 13. až do 17.7 jsem byla na táboře. Bylo tam fakt úžasně. Tento rok jsem tam aj spala, protože mě můj kluk přemluvil a jsem ráda, že mě přemluvil. Každej večer od úterka jsem strávila jenom s ním ^^ (Dyžtakon totiž bydlí někde jinde než já. Takže je to tekovej vztah na dálku kdy se moc nevidíme.) Ale to je jedno.

Každopádně doufám, že se líbilo :)

Sutoroberī shōjo to tainō (Jahodová dívka a Delikvent) Úvod

Tak hádejte kdo tu straší? xD Ano vaše Annie a jelikož jsou prázdniny tak bych snad mohla být víc aktivní xD
Ale příští týden tady nebu, protože jedu n English Camp a tentorok tam budu spát kvůli tomu, že se chci vidět víc se svým klukem.
No a jak jste si mohli všimnout názvu "Sutoroberī shōjo to tainō" - neboli "Jahodová dívka a Delikvent"
Tak a jdeme na menší úvod a pak postavy
Žánr: Komedie, Romantika, Horor(jen občas a malinko),
Mayu Aizawaje 16-ti letá dívka, která miluje jahody a voní tak. Časro nosí oblečení s jahodami. Ve škole se jí za to smějí a myslí si, že jí to nevadí. Pravda je, ale jiná. Mayu je z toho smutná, ale kvůli nim se nebude měnit. A navíc je týráná otcem, který pořád chlastá. Její máma umřela po jejínm porodu a Mayu má staršího bratra Yasua (Yasuo Aizawa), který si ji později vezme do péče a nahlasí jejich tátu na policii. Tím to, ale nekončí.
Mayu jde na novou školu a zamiluje se do delikventa Kyoyi (Kyoya Mabuchi), On se do ní později taky zamiluje, ale všechno se vymkne kontrole, rakže začne dělat vše proto aby jí udělal peklo. Do mayu se zamiluje, ale hodný kluk Kaoru (Kaoru Shisano), který ji bude pomáhat.
Mayu opět uvidí svoji nejlepší kamarádku z dětství Yui (Yui Iki), která v dětství byla těžce nemocná a Mayu byla její jediná kamarádka.
Jak se to vivina? Budou Myu a Yui zase nejlepší kamarádky? Koho si vybere Mayu? Kyoyu nebo Kaoru? Změní se Kyoya kvůli Mayu, nebo se to zhorší?

Tak doufám, že se vám to bude líbit :)

Kam dál