Sutoroberī shōjo to tainō - 1.díl

31. července 2015 v 21:43 | Annie |  Sutoroberī shōjo to tainō (Jahodová dívka a Delikvent)
Tak je tu první díl Sutoroberī shōjo to tainō:) Dpufám, že se bude líbit a omluvte prvopisné chyby a překlepy. Přece jenom jsem taky člověk xD Tak a užijte si čtení :)

  • Z pohledu Mayu
Zítra jdu poprvé do nové školy. Nikdy jsem skolu neměnila, jenže kvůli tátovým dluhům jsme přišli o všechno, takže jsme se museli přestěhovat k bráchovi, kterej je momentálně v zahraničí. Někdo třískl dveřma. Ale ne! Táta je doma!
"Hej Mayu! Dones mi pivo!" zařval.
"Ale už si toho vypil dost, tak si nemyslím, že-..." nedořekla jsem to, protože mi vlepil facku, tak se to začalo stupňovat až mě znova začal mlátit. Někdo otevřel a zavřel dveře.
"Jsem doma!" zakřičel mlj starší brácha Yasuo.
"Zrovna v nejlepším se vrátí a celý to zkazí" řekl naštvaně táta.
Posbírala jsem všechny síly a běžela obejmou bráchu.
"C-Co se stalo?" řekl vyděšeně.
"T-táta!" řekl jsem v slzách.
"Zůstaň tady. Já si to s ním vyřídím."řekl naštvaně Yasuo-Ni-chan
"Tos jí dělal celouh tu dobu co byla s tebou?!" zařval.
"Jo a můj syn se odstěhoval!"
"T-Tyvůj syn?" řekl zaskočeně Yasuo.
"Podváděl jsem vaši matku a rok po narození Mayu se mi s ňou narodil syn a byli jsme spolu. Jenže pak umřela při autonehodě a já začal chlastat a dělat tohle. Zdálo se mi fér vybít si smutek a nervy na Mayu. A ten malej spratek se jí zastával a tak to schytal i on. Potom se odstěhoval k babičce do Ameriky. Chtěl vzít i Mayu, ale ta řekla, že zůstane." odpověděl táta.
"Seš hajzl." řekl brácha a vrazil mu pěstí. "Halo? Policie? Chtěl bych nahlásit..." začal mluvit brácha.
Do pár minut tu byla policie a vzali tátu do vězení. Konečně od něho budu mít klid. Děkuji Onii-chan. Až odjeli, brácha ke mě přišel a dřepl si. Byla jsem furt na stejném místě a seděla v rohu.
"Už je to v pořádku Mayu-chan. A řekneš mi něco o tom našem'bráchovi'?" zeptal se. Jen jsem se usmála a přikývla
"Táta a ona měli svatbu. Pak otěhotněla a porodila Daikiho. Brala jsem ho a beru jako vlastního. Asi o dva nebo o tři roky později. ale asi o tři měla autonehodua táta se zbláznil a začal po mě řvát a mlátit mě. Když bylo Daikimu 6 a mě 7, tak mě Daiki začal bránit a táta ho kvůli tomu taky mlátil, ale Daiki nikdy nebrečel a asi když mu bylo 9. tak si ho vzala jeho babička do Ameriky a od té doby js em ho neviděla, ale jsem s ním pořád v kontaktu. A řekl až tady nebude táta, tak se přestěhuje sem zpátky do Japonska. Takže mám v plánu ho co nejdřív kontktovat, že může přijet." usmála jsem se. Mám dvy úžasný bráchy. Co víc si přát.
"Tak takhle to je.Běž si lehnout. Já tě omluvím, že zítra nemůžeš přijít, že ti není dobře, jo?"
Přikývla jsem a šla si lehnout. Mezitím jsem napsala Daikimu.

Gomenne, že to tolik trvalo, ale byla jsem líná to z toho sešitu opsata navíc od 13. až do 17.7 jsem byla na táboře. Bylo tam fakt úžasně. Tento rok jsem tam aj spala, protože mě můj kluk přemluvil a jsem ráda, že mě přemluvil. Každej večer od úterka jsem strávila jenom s ním ^^ (Dyžtakon totiž bydlí někde jinde než já. Takže je to tekovej vztah na dálku kdy se moc nevidíme.) Ale to je jedno.

Každopádně doufám, že se líbilo :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama