Sutoroberī shōjo to tainō - 4.díl

19. září 2015 v 15:25 | Annie |  Sutoroberī shōjo to tainō (Jahodová dívka a Delikvent)
Ráno mě vzbudil budík. Sakra. Nová škola. Oblékla jsem si uniformu a vzala si věci. Daiki ještě spal. Vzala jsem si něco na jídlo a Yasuo asi taky ještě spal. Napsala jsem vzkaz, že jsem už šla do školy. Když jsem otevřela dveře stál tam Kaoru. Jen se usmál. Vyšla jsem před branku.
"Ahoj." uzmála jsem se.
"Ahoj. Dlouho jsme se neviděli." zasmál se.
"Jo to jo." taky jsem se zasmála.
"Jestli chceš představím tě jedné kamarádce. Jo a taky si dej pozor na Daichiho Sasaki. Je to druhák a nabaluje roztomilý holky z prváku.
"jo děkuji."usmála jsem se.
"Sluší ti ta uniforma. Víc než prej "nejhezčí" holce ze školy. Vypadáš v ní roztomile." řekl a začervenal se. A já popravdě taky.
  • Ve třídě
"Tak kvůli nějakým událostem nemohla přijít včera, tak přišla až dnes." řekla učitelka a třída zpozorněla."Aizawa-san, můžeš sem přijít." usmála se a já šla.
"J-Jsem Mayu Aizawa. Těší me." vykoktala jsem a učitelak mě poslala do zadu k oknu.
"Co se jí tsalo, že má monokl?"
"No a, že je tak pobitá?
!A je vážně malá." začali si mezi sebou šeptat a mě to trochu znervóznělo.
"Tak třído Ticho!"
Kaoru se na mě otočil a usmál se. Úsměv jsem mu oplatila.
Dívala jsem se po třídě a pohled se mi zastavil na červeno-hnědo vlasé dívce s krátkými vlasy po ramena. Připomíná mu moji nejlepší kamarádku z dětsví Yui. A ta bledá pleť. Zazvonila na přestávku a Kaoru na mě ukázal hlavou ať jdu za ním.
Šla jsem a zaatavil se u té dívky, která hned vstala.
"Ahoj jsem Yui Iki." usmála se. Je to ona.
"Já jsem Mayu Aizawa. Pamatuješ si mě?" zeptala jsem se opatrně a s nadějí v očích.
"Mayu...Mayu...Ai!!!" vykřikla šťastně a objala mě. Po chvíli se odtáhla a řekla: "Ale víš, že nic už nebude jako dřív. Ty a já. To už dávno skončilo. Začala jsem nový život. Mám novou nejlepší kamarádku. Ale kamarádky můžeme být i nadále." usmála se. V něčem jsem to cítila stejně, tak jsem přikývla a usmála se. Zazvonilo na hodinu, tak jsem si šla sednou.
To třídy vešla učitelka a dívala se na hodiny a začala odříkavat deset sekund.
"10...9...8...7...6...5...4...3...2...1..." a hned co dořekla jedna tak to třídy vešel černovlasý kluk a chtěl si jít sednout jenže učitelka ho zarazila. "Pozdě jako vždy. A tentokrát bez omluvy Kyoyo! A navíc když víš, že má přijít nová studentka. Sedni si a dnes si po škole!"
Šel si sednout a střelil po mě hnusným pohledem a sedl si za mě. Tak to bude ještě zajámavý.
  • Po škole
Kaoru mi řekl, že na mě počká venku a já jsem si šla ještě promluvit s Yui.
"Ahoj Mayu." řekla namyšleně. "Samozřejmě, že nevíš jak moc jsem se změnila. Stala se ze mě pěkná mrcha. A teď to udělám peklo ze života. Hodně dlouho miluju Kaorua, ale pak poznal tebe a všechno šlo doháje. Takže mi vrátíš Kaorua a my na to zapomeneme. A když mi ho nevrátíš připrav se na nějhorší Jahůdko."
"Ale já s ním nic nemám!" zakřičela jsem na ni.
"Ale máš." udělala jsem na ni nechápavý obličej a jen se zasmála(falešně) a pokračovala."Bavíš se s ním. Má tě rád. Udělal by pro tebe cokoliv. Přestaň se s ním bavit a já tě nechám na pokoji." usmála se a odešla.
Radši budu prožívat peklo než opustit Kaorua. No nic jdu rychle za ním ať nečeká ještě dýl.
Když jsem k němu přišla tak jsem se usmála, ale jaksi se to nepovedlo, tak jsem udělala nějakej divnej obličej.
"Děje se něco?" zeptal se ustaraně. Mám mu to říct. Nebo ne. Vybrala jsem si tu první možnost a všechno jsem mu řekla.
Byl jen zaraženej a přemýšlel co říct nakonec začal:"Já tě neopustím ať se stane cokoliv.Od té doby co se uzdravila je jiná. Ale ať se stane cokoliv. Mayu prosím dejme si slib, že budem vždy spolu a nezamilujeme se do sebe."
"Už si do mě zamilovaný. Ale slibuju." usmála jsem se. V tu dobu co jsem řekla první větu, tak celej zrudl. Stoupla jsem si na špičky a objala ho. Po chvilce mi dal taky ruky kolem pasu a trošku mě zvedl výš. Chvíli jsme tam tak stáli. Teda on stál. Já skoro.
"Slibme si, že nikdy neublížíme jeden druhému, a že tu pro sebe budeme ať se stane cokoliv Kaoru." řekla jsem šeptem.
"Slibuju. Nedokázal bych tě nějak zranit a ani opustit." usmál se.
"Můžu se tě zeptat na něco?" pokývl hlavou abych pokračovala a celou dobu se díval na mě. "Kdo je ten kluk co přišel pozdě a sedí za mnou?"
"Delikvent Kyoya Mabuchi." řekl strašidelně skoro bezcitně až jsem trochu ucukla.
Delikvent? Nevypadal tak. A proč to Kaoru řekl tak bezcitně? Za dnešek mám plno otázek na, které nedokážu odpovědět. Tohle bude vážně zajímavé.)

Tak doufám, že se vám tenhle díl líbil :)
Konečně po dlouhé době jsem ho dopsala :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám moje povídky? :)

Jasně ^^ 0% (0)
Ujde to 0% (0)
Dobrý, ale zapracuj na tom ještě 100% (1)
Nic moc :/ 0% (0)
Hrůza! Už nepiš! 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama